O nás
Šedý lovec je rodinná chovatelská stanice, pro níž je důležitá kvalita, nikoli kvantita
V únoru 2025 bohužel můj tatínek Branislav Hock, zakladatel stanice Šedý lovec, zemřel. Stanice mi byla přidělena v dědickém řízení, jak si to i přál. S výmarskými ohaři jsem vyrůstala od roku 1995, tedy svých pěti let, a spolu s taťkou se věnovala výcviku, chovu a všemu, co se kolem VO dělo. S manželem se věnujeme rovněž chovu německých dlouhosrstých ohařů (www.jestrabistopa.cz). Členem klubu chovatelů výmarských ohařů jsem od roku 2006, zkoušky z myslivosti jsem absolvovala v roce 2008. Do budoucna bych chtěla zachovat odkaz a linii Šedých lovců.
Děkuji, tati, za všechno. Ať je ti tam nahoře s výmarskými holkami po boku dobře.
Eva Havlíková
Na první štěně výmarského ohaře jsem čekal téměř rok. Dlouho očekávanou fenku Citu z Páně vrchu jsme si přivezli koncem léta roku 1995 a tehdy ještě nikdo z rodiny netušil, jak moc ovlivní celý náš další život. Velice brzy se rozjel kolotoč výcviku, zkoušek, a jelikož vynikala rovněž exteriérově, tak i výstav. Stala se zakladatelkou chovatelské stanice Šedý lovec a zanechala po sobě 22 krásných potomků, budoucích pokračovatelů naší stanice. Dožila se úctyhodného věku 14 let.
Dnes už si svět bez výmaráků neumíme představit – jsou věrnými pomocníky v myslivecké praxi, dobrými společníky, členy rodiny. Potomci z naší chovatelské stanice jsou v nejrůznějších koutech světa, někteří se stali šampiony krásy, jiní uplatňují své lovecké vlohy v každodenní myslivecké praxi, při sportovních aktivitách i jako rodinní společníci. Naši odchovaní jedinci mají v rodokmenu pět generací fen Šedých lovců, a to je pro nás to podstatné. Pokračovat poctivě tam, kde jsme před lety začali – v chovu typických představitelů plemene, zachovat a podporovat jejich lovecké vlohy, elegantní exteriér, vyrovnané povahy a dobré zdraví.